Konec hudební produkce

V životě jsou rozhodnutí, která mají vliv na váš každodenní režim na několik let. Když jsem se na konci roku 2019 rozhodl produkovat elektronickou hudbu, bylo to jedno z těch rozhodnutí. Musel jsem se hodně učit, protože jsem hudbu nedělal více než 20 let a těch asi 120 produkcí také zabralo čas.

Jako bývalému hudebnímu profesionálovi nebylo slučitelné s mými individuálními duševními vzory, abych bral hudbu jen jako koníčka. Musel jsem se tedy seznámit i s moderním hudebním marketingem. To zabralo spoustu času a toto úsilí muselo být v určitém okamžiku vyváženo výsledky.

Bohužel, jak už to v mém životě bývá, úspěch byl viditelný, ale ne hmatatelný. Během čtyř let jsem dosáhl asi 2 milionů přehrání svých písní, což lze pravděpodobně označit za takzvaný „úctyhodný úspěch“. Kdybych byl ještě mladý, dalo by mi to důvod trpělivě se dále zlepšovat a rozvíjet, dokud nedosáhneme průlomu. Znám to ze své první hudební kariéry, která asi po 10 letech přinesla solidní ovoce, ale o pouhých 10 let později skončila vyhořením.

Za prvé jsem nechtěl toto drama opakovat a za druhé už nemám v životě na takové snahy dost času. Včera bylo mizerné počasí a také jsem byl totálně vyčerpaný z namáhavých rekonstrukčních prací v mém životním a pracovním prostředí. V této depresivní náladě jsem se spontánně rozhodl vzdát hudební produkce a soustředit se na tvůrčí psaní. Toto rozhodnutí mě okamžitě šokovalo, ale ohlédnutí za 4 lety produkce elektronické hudby mé rozhodnutí potvrdilo. Věci se organicky vyvíjely tímto směrem, aniž bych to vědomě kontroloval. Bylo tam poslední album s názvem „Artificial Soul“, které jsem právě dokončil. Všech jedenáct skladeb bylo vytvořeno s pomocí umělé inteligence a dostatečně uspokojilo mou zvědavost na nové technologie. Tím byla kapitola uzavřena.

Ještě výraznější byl můj hudební vývoj v posledních třech skladbách, které brzy vydám. Jako by pracoval vnitřní hlas, přearanžoval jsem a produkoval dvě písně z prvních týdnů mého hudebního comebacku. V těch prvních dnech jsem si představoval „vesmírnou loď Entprima“, kde inteligentní kávovar Alexis produkoval hudbu pro zábavu hostů v jídelně vesmírné lodi. V nových aranžmá jsem využil vše, co jsem se za ty čtyři roky naučil. Byl jsem ohromen výsledky, protože neúmyslně uzavřely kruh a představují kvintesenci mé pozdní hudební tvorby. A na samém konci byla píseň s názvem „The Curse of Futility“, která vznikla téměř náhodně. Poté, co jsem se rozhodl přestat, přeběhl mi mráz po zádech z toho, jak jasnozřivý titul to byl.

Nakonec se vše stočilo na všední finanční záležitosti. Jak rostly mé dovednosti, rostly i nároky na mé vybavení. Naučil jsem se tolik o mixování a masteringu, že jsem přirozeně chtěl tyto znalosti uplatnit v praxi. Můj 10 let starý počítač by to už nezvládl a moje produkční pracoviště by už nesplňovalo mé vlastní požadavky. Logickým důsledkem nakonec bylo prostě zastavit se na vrcholu toho, co bylo možné.

V den vydání tohoto článku bude vydána moje kniha „Tanze mit den Engeln“. Jde o souhru těla, mysli a duše. Tam jsem vypracoval podklady pro možnost svého jasného rozhodnutí. A opět se kruh uzavírá. Součástí této knihy je také podrobná introspekce, která vede k poznání, že hluboké povědomí o ambivalenci je jedním z mých nejvýraznějších talentů. Proto pro mě tímto krokem téma hudby nekončí. Nejednám ve frustraci, ale logicky. Moje hudba totiž není zboží podléhající zkáze a je stále dostupná všem. Také pro mě bude potěšením při psaní písní stále odkazovat, aby moje hudební tvorba neumřela.

Svou pravděpodobně předposlední cestu jsem začal hudebně na fantastické „Vesmírné lodi Entprima“ a vrátím se na vesmírnou loď se svým tvůrčím duchem spolu s mým fyzicko-duchovním vzhledem na planetě Zemi. Zjistil jsem, že tento hack je velmi užitečný, pokud chcete pozorovat dění na Zemi takříkajíc z vnější perspektivy. Jen si vzpomeňte na zdrcené astronauty, kteří mohli poprvé pozorovat Zemi z vesmíru. Těžko dokázali tyto pocity vyjádřit slovy.

Dodatek ze dne 23. dubna 2024
Předchozí zní tak definitivně, ale nic není konečné. Přesto je velmi hluboko zakořeněná. Nyní, s tímto dodatkem, nechci znovu otevírat dveře, které jsem právě zavřel... Počkejte, proč ne? Každý den zavíráme dveře, které někdy zase velmi rychle otevřeme. Dovolte mi to ve zkratce. Samozřejmě stále mám vášeň pro hudbu a nelíbilo by se mi nic víc, než produkovat hudbu celý den, ale z uvedených důvodů je to nepravděpodobné, pokud se tyto důvody nezmění a to se nedá očekávat. Pokud se to stane, jsem samozřejmě připraven začít novou kapitolu. Čas ukáže.